Jdi na obsah Jdi na menu
 


Technické služby Jeseník aneb Kam s odpadky

Je pondělí 10. září 2012 7.45 hodin. Pomalu se scházíme u Technických služeb Jeseník. S námi přichází další zmrzlí žáci. Je zima, ale obloha je krásně modrá a jasná bez mráčku. U řeky stojí zmrzlý pan učitel Bartoň a paní učitelka Karásková s dalšími studenty. Při počítání účastníků zjišťujeme, že nám dva opozdilci chybí. Tak čekáme na příchod opozdilých studentů. S příchodem Viktora a Adély, což je v 8 hodin, vcházíme do sběrného dvora.

Ve sběrném dvoře s pracovníkem technických služeb obcházíme každý kontejner a pracovník nám ke každé popelnici říká, co do ní patří. Průvodce je velice milý a má dobrou náladu a ptá se: „Třídíte papír a plast?“ „Ano,“ mumlají někteří. Kolem sebe vidíme plno popelnic, každá má jinou barvu, např. žlutou, modrou, zelenou, bílou a podobně. Poté průvodce vykládá o elektronice a nebezpečném odpadu, ale to nikoho moc nezajímá. Počasí se zlepšuje. Svítí slunce a vane jemný vítr. Přesto kolem sebe vidíme spoustu ospalých tváří.

Zhruba po 30 minutách odcházíme ze sběrného dvora na třídicí linku. Zde vidíme tuny odpadu a cítíme strašný zápach. Pracovníci zde třídí plast a zápach jim očividně nevadí, protože si na to zvykli. Sledujeme stroje a pracovníky, již na nich pracují. Pana Bartoně to zajímá natolik, že nechce jít pryč. Po chvilce se zápach zvýšil natolik, že jsme donuceni i s pár kamarády jít na čerstvý vzduch ven a ohřát se na sluníčku. Venku je vážně krásné počasí bez mráčků.

Po třídicí lince se jdeme podívat na velké balíky plastu. Plasty se dají dál zpracovávat, a tak nám k tomu průvodce něco málo vykládá a seznamuje nás s tím, jak zacházet s plasty. Když průvodce domluví, poděkujeme mu za krásnou prohlídku a odcházíme s nadšením a ponaučením na autobusovou zastávku. Je asi 9.00 hod. a my jedeme na skládku do Supíkovic.

 

Zdroj: Richard Martinek, Jan Dvořák, Viktor Kalina, kvarta A